Zloba v srdci se jí usídlila,
nespravedlivá a krutá
Po ústech vzpurných stéká,
třísní mi šat i moje bytí
Pak zoufalý jsem tím,
opuštěn a spadlý v sebe
Podlý zloděj pohody a klidu
na doživotí odsouzen
To jako bych mrtev byl
Neživ, ani skutky svými
Zapomenut v okamžiku
Kámen na krku zavěšen
Snad ruku podá mi On
Pán skutků všehomíra
Do srdcí vidí všem
a spravedlivě bude soudit
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
rak | její oči | titáni | dvě hrdličky | jen dřevo