Temnota za tabulky skel
pár uhlový očí ze zrcadel
kalné víry točí myslí nás
nespasených a bez příkras
jdeme alejemi naučného šumu.
Kdo z nás nezakopl?
kdo byl na výsluní čas
a poznal, že v závětří
dá se život s oázou
a slunečníkem zakrýt líc?
Perutěmi noci, za parapety
kam hážu nesměle zrno
a nevzklíčí, přebují ve volátkách
tma není smrtí, světlo není dobrem
ne vždy, ne vždy se na tom shodnem.
Ne vždy, moje druhé Já.
Hodnocení:5 (celkem: 10, počet hlasujících: 2)
Zobrazeno 37x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
upíří tématiku můžu, ale ne ty trendy s romantikou... klasika, krev a zuby a hororová hudba, podmalovaná temnotou nočního města...rozechvělé závoje pokoje mladého děvčete, upíra sedícího na parapenu, co si dělá monikůru)))
No, Noční Klub I, II má takový jiný ráz, ale opravdu doporučuji. Čte se to jedním dechem. Jako Kulhánek píše jednodušej, ale mě to u jeho tvorby nevadí. Momentálně čtu jeho nejnovější kus - Vyhlídka na věčnost a přímo si u toho chrochtám.
Těstovinový salát | Život jako sekt | Potkal jsem ANDĚLA | Půlnoční bandita | Opilý