Zkrvavená tvář noci
mi hvízdá
v rytmu valčíku.
Rozdává úsměvy,
grimasy rozšklebených ran.
Jsem tak napůl mimo sebe,
i tebe,
i nás.
K ránu se zmatená
vracím domů
zpita serenádou tvých slov.
Trpím morální kocovinou.
mi hvízdá
v rytmu valčíku.
Rozdává úsměvy,
grimasy rozšklebených ran.
Jsem tak napůl mimo sebe,
i tebe,
i nás.
K ránu se zmatená
vracím domů
zpita serenádou tvých slov.
Trpím morální kocovinou.
Hodnocení: 4
(celkem: 4, počet hlasujících: 1)
(celkem: 4, počet hlasujících: 1)
Líbilo se Ti dílo? Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
Zatím žádné komentáře
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
Ne-řád | Ještě si nepřipadám dospělá | Taky usínání | Melodie | Ranní Praha