Podívej se mi do očí
a uvidíš v nich sebe,
každý svůj pohyb, každý svůj krok
a z bolehlavu nebe.
Vzdávám se pod tím pohledem
tvým dlaním a rozpadám se v nich,
jsi šepot zpoza větru,
jsi jeho tichý smích.
Jednou mi řekneš,
že musíš už jít
a autobus stojí bez pardonu,
budu hltat tvé kroky na silnicích...
Až tě pak najdu,
řeknu jen: Miluji tě...
A pojedeme domů...
Zatím žádné hodnocení
Zobrazeno 15x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Pozdně jarní odpoledne | Aus dem Nachlass eines Kronprinzen | Běsi | Ironie | The party is over