Zase jsem Pampeliška,
mámivá jak zlatomedný krám,
ostrá jak strunky, střívka beránků,
zase mám touhu v hlase,
nepopsaný rám
a bolehlavou vůni ve spánku.
Zase jsem Pampeliška,
pohádka smutně končívá,
hodinka, co se nezacelí,
vzpomínka, co se nedívá.
Hodnocení:3.67 (celkem: 11, počet hlasujících: 3)
Zobrazeno 35x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Tak tohle si vysloveně říká o víc. Já jsem v podstatě nadšená z potencionálu první sloky. Ty rýmy jí sice dávají na prdel, ale přesto zůstává dost. Pořád mám dojem, že je tu hodně co si vzít. Asi by to stálo za malou předělávku. Moc bych se k tomu klonila.
Narážka | Krása | En colére | Božská | Pomsta