Kraji sklářský

Báseň, která se váže k okolí Nového Boru. Malého a přesto významného městečka.


Autor: G.S.Turner, 13.2.2007, Básně

  

Po dešti údolím pod Kašpákem,
se valí mlha od Hospodina.
Až se pomalu rozplyne,
spatřena je domovina.

Koukám, že Vy asi nevíte,
co tu na Vás čeká,
co před sebou vidíte,
a kam to všechno spěchá.

Na ranní, denní, noční a odpolední,
mašírují sklářští hoši zodpovědní.
Na hlavách čepičky nemajíce na ozdobu,
brodí se závějemi v tuhle tu roční dobu.
Ohřejí se u pece u práce milované,
vyrobí sklenice a vázy malované.

Jak práce odsýpá z obrazu vedle pece,
směje se pan Egerman nad dílem přece,
to on je mistrem v tomhle řemesle,
i když se usmívá na nebeském křesle.

Centrem ráje sklářů je Nový Bor,
ležící před branou Lužických hor.
Už dvěstěpadesátý rok co povýšen byl,
a hrabě Kinský se o to přičinil.

Rozrostlo se uskupení pod horou Klíč,
zde jako v ráji všechny starosti byli pryč.
Městečko kvete a stavby přibývají,
všichni z města radost mají.

Jaký zázrak má a čím je jiná,
ptá se přítel básník,
zde historie skla začíná,
kterou vypráví náš historik.

Ač nejsem mistrem sklářským
a řemeslo mé je jiné.
S životem jen současným,
jako vy a jiní lidé.

Zobrazeno 6x (přihlášenými uživateli)
Líbilo se Ti dílo? Doporuč jej >>