Mandarinkový měsíc. Perfektní. Perfektní, fakt.
Jinak. Trošku mi přijde nedotažený ten přechod mezi druhou a třetí strofou. Významový přechod mám na mysli. A tak. Ráda Tě čtu.
Vorono, už jen tohle vytržený z kontextu, bez potřeby
vidět jakkoliv ovocnej měsíc, trčí z textu svojí zdánlivou
jednoduchostí, však dle rčení je tady síla řečenýho
zřejmá, a i díky jí se tímhle posmutnělým, poetickým
údolím rád projdu znovu.
Jarku, ten ovocnej měsíc...no trochu jsem měla na mysli to, že dřív se mandarinky objevovaly jen v prosinci...a druhej smysl bylo to, že jsem si představila měcíček jako díl z mandarinky, jak svítí na obloze
takže až tak úplně to vytržený z kontextu nebylo
a že díky no
líbí se mi ten moment
čekám na jarní tání
až roztají
kamenné tváře urputnosti
a ta ledová krusta, pod kterou se dá ukrýt ledacos
a to zčervenání nad banální lichotkou tak jako poprvé
a v závěru - mandarinkový měsíc
tyhle momenty se mi líběj
ale nemůžu si pomoct, nepřijde mi to jako tvoje pocitovka, přijde mi to jakoby si popíjela víno a pocity kolem tebe vzlétly a ty sis je na chvíli půjčila a dala jim možnost
k něčemu
no jen se tak dívám...kolem sebe a do zrcadla...
a říkám si, že pocitům z kritiky by člověk měl umět čelit
zrovna tak, jak se u někoho objeví ta krusta, u někoho stále svítí slunce
Kam odlétli papíroví ptáci | Ironie o vánocích aneb Iron nie je o vianociach | Co vítr rozfoukal | Než se otevře další lahev | Koutky od vína