Překvapena výrazem ve tváři na obraze už se asi nedokážu úplně soustředit na text. A ani moc nechci. Ne, že by byl ten text špatný, jenom... myslím, že přednost obrazů je v tom, že působí na člověka přímo /narozdíl od textu/ a jsou tiché. Myslím, že řeč obrazů není možno textem vystihnout. A proto se jen dívám. Užasle, proč to neříct.
mně se nejvíc líbí poslední tři
zejména tedy - po tváři stéká narozená bolest
to mi dlouho utkví
i obraz se povedl
je to ňadro, co v ruce svírá?
a i ten název
no prostě, přijde mi na tebe více vyspělá, víc než takový ty tvoje pocitovky, který já mám teda ráda
jen aby sis nemyslela.
no, takže.
Než se otevře další lahev | Slabá v silných okamžicích | O vázání se | Za deset devět | Ironie o vánocích aneb Iron nie je o vianociach