Překvapena výrazem ve tváři na obraze už se asi nedokážu úplně soustředit na text. A ani moc nechci. Ne, že by byl ten text špatný, jenom... myslím, že přednost obrazů je v tom, že působí na člověka přímo /narozdíl od textu/ a jsou tiché. Myslím, že řeč obrazů není možno textem vystihnout. A proto se jen dívám. Užasle, proč to neříct.
mně se nejvíc líbí poslední tři
zejména tedy - po tváři stéká narozená bolest
to mi dlouho utkví
i obraz se povedl je to ňadro, co v ruce svírá?
a i ten název
no prostě, přijde mi na tebe více vyspělá, víc než takový ty tvoje pocitovky, který já mám teda ráda
jen aby sis nemyslela.
no, takže.
O panence | Slabá v silných okamžicích | O vázání se | Večery | Pro kousek štěstí