Když příliš tlačíš na cirkulárku sjede ti ruka a uřízneš si prst. Působivosti nedosáhneš silou slov samotných, nýbrž tím, že mezi těmi slovy dokážeš vyvolat pnutí. Přepjatý patos odešel s koncem 19. století.
Zdravím. Hned na začátek musím říct, že je vážně dobrá. Proto taky si můžu dovolit trošku hlubší komentář. Zřejmě tomu rozumíš a snad se pochopíme. Když komentuji nějaké dílo, tak k němu nejprve musím zaujmout stanovisko. A vymezit se nějak jde jen tehdy, když mám vůči čemu. Proto v první řadě povím, co podle mého mínění má báseň mít a pak, jak se to podařilo tobě. Básník je někdo, kdo vidí za kulisy světa. Poněkud dál. Tam pak může najít spojitosti, které normální smrtelníky prostě nenapadnou. Proto jsem básníci tak cenění, protože umí nacházet to, co ostatní ne. Takhle tvoje báseň je supr. Má tak nějak všechno, aby to byla dobrá báseň. Chybí jí (za mě) jediné. Pokud v bodě A stojí normální smrtelníci s svým pohledem na svět. A v bodě B je ideální pozice pro básníka, odkud může svět luštit z jiné perspektivy, pak ty stojíš na půli cesty. Vydáváš se správným směrem, ale ještě jsi nepřekročil řeku Styx. Nevím, zda mi rozumíš. Kéž bych to uměl vyjádřit. Ještě zkusím jiné přirovnání... Hledá se řešení. Existují řešení normální, neelegatní obyčejná. Ale někde hluboko existuje řešení geniální. Ty jsi někde mezi. Snad se nezlobíš. Není to totiž vůbec pravidlem, že by se někdo na tuhle cestu vydal. Natož aby došel do půlky. S pozdravem OŘ
Tak v první řadě šok, když jsem viděl ten obrovský odstavec...
Potom pocit, že jsem (snad ) porozuměl...
Vím že to, co chceš říci, se hodně těžko vyjadřuje, člověk - básník, to asi musí mít v sobě...
K tomu lepšímu to určitě nezměním cíleně, bude to běh na dlouhou trať, a pak to buď přijde, nebo ne...
Tvůj komentář mne určitě někam posouvá, děkuji za něj, a přeji hezký večer...
Kouzla starých alb | Černobíle... | Vyprávění o duze... | zápisky šílencovy | mrazivá...