Jsem rád, že někdo ještě posílá dopisy. V dobré víře - taková je už doba (nerad se na to vymlouvám)
Ale popořadě. Zdá se mi, že dílo bylo psáno dost ze spěchu. Taky jsem takový psal a popravě víc jsem si později cenil těch druhých děl. Napsat a publikovat. Proč se trochu nepovrtat v textu a obrousit nejostřejší hrany ? Jako bys už něco opisovala. (a jestli se mýlím dej o sobě vědět !) Zkus něco, co vychází z Tebe a nezná zábran. Neohlížej se na žádné danosti, konvence. Piš co Ti na srdci leží.
Dobrý rozběh v první sloce, Kateřinko, snad i v druhé, ale dál už mi to zní jako písnička pro mladé - láska, smutek, slzy, hodně emocí. Nic proti populární hudbě
Kateřinko, psát, ale jinak Čím víc lidstvo píše, tím víc jsou jistá slova označující nejzákladnější lidské emoce dost opotřebovaná. A tím víc se musí jeden snažit, aby to pojmenoval nějak jinak než druzí, nějakým novým způsobem a přirovnáním
Další smutné zprávy | Došli jsme na konec | Na okraji ... | Očekávání | Myšlenky v mé hlavě ...