jednou přijde do naší zapadlé kuchyně ráno
samo umyje talíře poskládá pokličky
a všechno provoní levandulí
potom se vzbudím
později než jindy
pomalu projdu utichlým stromořadím
a nebudu myslet na věci které jsme viděli stejně
udělám jasnou čáru mezi světem A a světem B
zapomenu počítat a chtít
ještě něco jiného než
cítit na své kůži paprsky a vítr
a než vidět přeširokým srdcem
potom už si nebudu přát
nic
jenom zatančit do taktu ještě neznámé melodie
na špičce rozkvetlého vlčího máku
jenom doufat
že nic z toho co jsem napsala
nemůže být pointou
že pravdu má někdo jiný
někde daleko
a dál
než na dnech nejhlubších jezer
jejichž voda je čistá a neprostupná
jako sklo
bez echa a bez výjimky
Hodnocení:5 (celkem: 10, počet hlasujících: 2)
Zobrazeno 31x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
v začátku mi asi trochu vadí to "zapadlé"
jakože navíc, když si tak čtu
jinak nevím nic neruší, povídání, příjemné, smutné, ze života obyčejné
ještě asi to velký "A" a "B"
ono to tam tak trčí
Babí léto | Suchopár | Století páry | dámě z obrazu který namaloval Carl Larsson v roce 1908 | Mušle