stála jsem v rozkvetlé zahradě
pod růžovým keřem
měla jsem tenkrát dlouhé vlasy
zapadalo slunce
ještě zapadá
a bojím se
že s ním
zapadne srdce
jako zámek do černého lesa
že se do něj po setmění už nebude smět
to mé slunce zapadá
-- vidím ho jako dnes za siluetami borovic
osamělý oheň kdesi uprostřed noci
tak velký tak jasný
tak dávno
tak dlouho už
se ptám
proč zrovna já proč tady
co bych dala za to
kdybych se mohla
alespoň jednou ohlédnout
pod růžovým keřem
měla jsem tenkrát dlouhé vlasy
zapadalo slunce
ještě zapadá
a bojím se
že s ním
zapadne srdce
jako zámek do černého lesa
že se do něj po setmění už nebude smět
to mé slunce zapadá
-- vidím ho jako dnes za siluetami borovic
osamělý oheň kdesi uprostřed noci
tak velký tak jasný
tak dávno
tak dlouho už
se ptám
proč zrovna já proč tady
co bych dala za to
kdybych se mohla
alespoň jednou ohlédnout
Zatím žádné hodnocení
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
Poeta.cz 9.1.2014, 16:21
Pro samý marast všude kolem jsem si říkal že sklouzneš, ale udržela jsi.
tak to vypadá na další "báseň" v portfoliu, haha.
zapadne srdce
jako zámek do černého lesa
že se do něj po setmění už nebude smět
tohle je jádro básně
nerad píšu tak plytce a dojímavě. Ten konec beru. Je dobrej, stejně tak náznaky v textu. Oheň, siluety podkreslují. Skoro jako bys psala do mýho vkusu.
Jo.
kvalitní komentář (0)
tak to vypadá na další "báseň" v portfoliu, haha.
zapadne srdce
jako zámek do černého lesa
že se do něj po setmění už nebude smět
tohle je jádro básně
nerad píšu tak plytce a dojímavě. Ten konec beru. Je dobrej, stejně tak náznaky v textu. Oheň, siluety podkreslují. Skoro jako bys psala do mýho vkusu.
Jo.
kvalitní komentář (0)Reakce: Luisa Sekaná 
11.1.2014, 22:22
Další báseň v portfoliu, tos mě rozesmál. To bych nechtěla. Vím, že to může překvapit, asi i nepříjemně, ale já mám k těmhle svým textům velmi negativní vztah. Nejsou totiž ze mě - a přitom až příliš ano. Nevím. Kdysi jsem si vymyslela takovou postavu, prostě loutku a pak jsem si začala hrát, že to jsem já. Bohužel člověk se postupně stává tím, za co se vydává. Říkám to čistě proto, že myslím, že to musím říct. Nedistancuji se od svých textů, ale mám k nim velice negativní postoj, ať se to čtenářům líbí, nebo ne.
Přesto jsem ráda, že Tě to nějak oslovilo. Protože něco málo tam je, řekl jsi to přesně - ty borovice a ten oheň. A ty tři řádky o lese. Zajímavé, že si toho takhle dokážeš všimnout.
V poslední době píšu hodně pro sebe a nepublikuju to. Prostě návrat k šuplíku po naprostém vyčerpání všech možných i nemožných zdrojů. Vážím slova a okamžiky. A nevyhazuju, jen škrtám. Škrtám, škrtám, škrtám. Možná to nikdy nikdo nebude číst, ale přála bych si, aby ano. Totiž časem ano. Poezie totiž podle mého potřebuje velmi mnoho času a velmi mnoho samoty a především by neměla být psána za účelem publikace, ale za účelem rozmluvy. Rozmluvy se světem, lidmi, sebou, Bohem.
To všechno píšu ze dvou důvodů - zaprvé, protože mi to přijde důležitý, zadruhé, protože si Tě velmi vážím jako čtenáře a vůbec někoho, s kým je možný mluvit. A tak. Těšímě.
kvalitní komentář (0)Reakce: cvrcka 14.1.2014, 04:27
čas a rozmluva...díky Luiso... )
poslední dobou nestíhám virtualizovat svý dojmy, ale myslim na vás..
kvalitní komentář (0)Reaguj >>
11.1.2014, 22:22Další báseň v portfoliu, tos mě rozesmál. To bych nechtěla. Vím, že to může překvapit, asi i nepříjemně, ale já mám k těmhle svým textům velmi negativní vztah. Nejsou totiž ze mě - a přitom až příliš ano. Nevím. Kdysi jsem si vymyslela takovou postavu, prostě loutku a pak jsem si začala hrát, že to jsem já. Bohužel člověk se postupně stává tím, za co se vydává. Říkám to čistě proto, že myslím, že to musím říct. Nedistancuji se od svých textů, ale mám k nim velice negativní postoj, ať se to čtenářům líbí, nebo ne.
Přesto jsem ráda, že Tě to nějak oslovilo. Protože něco málo tam je, řekl jsi to přesně - ty borovice a ten oheň. A ty tři řádky o lese. Zajímavé, že si toho takhle dokážeš všimnout.
V poslední době píšu hodně pro sebe a nepublikuju to. Prostě návrat k šuplíku po naprostém vyčerpání všech možných i nemožných zdrojů. Vážím slova a okamžiky. A nevyhazuju, jen škrtám. Škrtám, škrtám, škrtám. Možná to nikdy nikdo nebude číst, ale přála bych si, aby ano. Totiž časem ano. Poezie totiž podle mého potřebuje velmi mnoho času a velmi mnoho samoty a především by neměla být psána za účelem publikace, ale za účelem rozmluvy. Rozmluvy se světem, lidmi, sebou, Bohem.
To všechno píšu ze dvou důvodů - zaprvé, protože mi to přijde důležitý, zadruhé, protože si Tě velmi vážím jako čtenáře a vůbec někoho, s kým je možný mluvit. A tak. Těšímě.
kvalitní komentář (0)Reakce: cvrcka 14.1.2014, 04:27čas a rozmluva...díky Luiso... )
poslední dobou nestíhám virtualizovat svý dojmy, ale myslim na vás..
kvalitní komentář (0)Reaguj >>
než vyjde slunce
opíšu se po své ose
do půlkruhu
hlavou dolů
jen chvíli
jen chvíli setrvat s viselcem
a trpělivost přelije vesmír
takoví jsme byli
svítání začíná půlnocí
vždy v polovinách nové intimity
a noc
noc je zase v bezpečí
kvalitní komentář (0)
opíšu se po své ose
do půlkruhu
hlavou dolů
jen chvíli
jen chvíli setrvat s viselcem
a trpělivost přelije vesmír
takoví jsme byli
svítání začíná půlnocí
vždy v polovinách nové intimity
a noc
noc je zase v bezpečí
kvalitní komentář (0)Reakce: Luisa Sekaná 11.1.2014, 22:32
Chichi, In, povedlo se Ti napsat něco, na co nějak nemám oči.
Čtu a čtu.
Poslouchám.
Neztratilas někde po cestě písmeno?
Nebo jsem ho ztratila já?
Každopádně chybí. Až se vrátí, uháčkuju Ti z toho textu třeba muchlínu.
kvalitní komentář (0)Reakce: Ingrid Indigová 
13.1.2014, 17:11
Správně. Pochopilas.
kvalitní komentář (0)Reaguj >>
11.1.2014, 22:32Chichi, In, povedlo se Ti napsat něco, na co nějak nemám oči.
Čtu a čtu.
Poslouchám.
Neztratilas někde po cestě písmeno?
Nebo jsem ho ztratila já?
Každopádně chybí. Až se vrátí, uháčkuju Ti z toho textu třeba muchlínu.
kvalitní komentář (0)Reakce: Ingrid Indigová 13.1.2014, 17:11Správně. Pochopilas.
kvalitní komentář (0)Reaguj >>
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
čekání na klekánici | Générique | přes prsty | Jednou... | Sonáta o vybíleném baru