Ingrid: Nezlobím se, je to tvůj názor a já ho beru. Ono to ani není o hrdosti nebo pohrdání, spíš... přesvědčování se. Asi tak bych to řekla.
Jenny, dobrý rozbor Já pokorná vcelku jsem, doufám, ale toto byl náhlý podmět kvůli jedné věci z mého okolí. Už to mám napsané trochu delší dobu. Křičící pocitovku si čas od času můžu dovolit...
Moc vám děkuji, jsem ráda, že jste si to přečetli a dali i komentář. Pro mě je důležité vědět co na to kdo říká, když se všechno odkýve, tak pak nevím, co je horší a co ne.
takže dle mýho na začátku výsměch, pak smutek, trápení, dál rozhodnutí, dál vzdor, nebo též pohrdání a vlastní závěr. ono tady je těch emocí podle mě víc, než jen hrdost, nebo jen pohrdání. buď pokorná k někomu, kdo se ti vysměje, i kritika se dá říct bez výsměchu, žejo. a když přihlédnu k tvýmu věku, tak vlastně musím říct, že je to k hodnocení, myslím od mě
Haiku | V hlavě | Vůně květin | Zima | Za zdí