Jak prosté...

Láska je to, co nemůžeme koupit ani vyměnit ...Je tak křehká, že se jí mnozí lidé bojí pevně uchopit do rukou. Tahle báseň je věnovaná jednomu klukovi, který milovat zatím nedokázal ...


Autor: Venigma, 6.8.2002, Básně

  

Když dones jsi mi první kytku,
tak mile jsi se červenal,
voňavý chomáček jarních to kvítků
z lásky jsi mi daroval.

Když poprvé mé ruky jsi se dotkl
žár mého těla ucítil
ze strachu jsi všechna slova polkl
a místo slov smě políbil.

Když pak básničku o Lásce poprvé
psals mi, na bílém papíru písmenka
s kaňkami
voňavou obálku do ruky dals mi
autor se podepsal "neznámý".

Potom ses odvážil o Lásce hovořit
tvůj hlas jemně se klepal
světýlko v očích viděls mi zazářit
věz je tu Láska, né žal.

A teď jsme spolu a moc nám to klape,
konečně můžem být šťastní, našel se
někdo, kdo mé city chápe, kdo
pochopil smysl mých básní.

Hodnocení: 1.83
(celkem: 11, počet hlasujících: 6)

Zobrazeno 7x (přihlášenými uživateli)
Líbilo se Ti dílo? Doporuč jej >>