Když dones jsi mi první kytku,
tak mile jsi se červenal,
voňavý chomáček jarních to kvítků
z lásky jsi mi daroval.

Když poprvé mé ruky jsi se dotkl
žár mého těla ucítil
ze strachu jsi všechna slova polkl
a místo slov smě políbil.

Když pak básničku o Lásce poprvé
psals mi, na bílém papíru písmenka
s kaňkami
voňavou obálku do ruky dals mi
autor se podepsal "neznámý".

Potom ses odvážil o Lásce hovořit
tvůj hlas jemně se klepal
světýlko v očích viděls mi zazářit
věz je tu Láska, né žal.

A teď jsme spolu a moc nám to klape,
konečně můžem být šťastní, našel se
někdo, kdo mé city chápe, kdo
pochopil smysl mých básní.