Nebe je v plenkách.
Tak jak jej počal čas.
Vyšperkovaná pokladnice slz,
když prší z jejich úst.
Žal co potokem a pak řekou,
všechny spovědnice putují mekou.
Dotkneš se a vstoupíš,
čistého co omyje tvou tvář.
Přívaly neutopíš v srdci.
nedotkneš se moci sfér.
Ber co teď ti nabízím.
Chudý, zmáčený svět.
Dlaně v písku zaryté v ret.
Otázku? Co zdejší svět?
Mužové a ženy v květ.
Blýskne se a uhodí hrom.
Ve věku co rozpůlí strom.
Ostrov naděje trošku zahřeje
Třpytí se kapičky rosy.
Usneme v naději, že příjde cosi,
nač čekáme nazí a bosí.
Zatím žádné hodnocení
Zobrazeno 26x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
To, že umíš psát zatím víš jen Ty. Nechtěj aby přišla doba, kdy si tím ani sám už nebudeš jistej. Jedna z těch rad knezaplacení. Jó a jinak bych mohla klidně dělat chytrou, že vím, jak se píše spovědnice nebo meka, ale nebudu. Piš klidně s chybama, pokud to bude stát za to.
W3s.Chlape, jestli chceš aby Tě pravidelný čtenář vnímal, je třeba mu dát nahlédnout, že čas od času lze i u Tebe zaznamenat nějaký posun ve vývoji. Řekni, myslíš si, že jsi se (alespoň v něčem) od doby kdy jsi začal prvně publikovat posunul? Já totiž ten dojem nemám.Ani zbla. Prostě na sobě nemakáš a to čtenář málokdy odpouští.
Nad Stůpavů slunce stoupá | Stvrzuji se na vlně | stranou | Vymodlená póza | Krupice mraků