I. díl
To mě tak přešlo hlavou, že před únavou lépe zhořet. Tak jsem soudil myšlenku vloudil a stal se znalcem. Pak si říkám:“máš mozek“ a v něm plno hloupostí. Vyčaruj si krávu z radosti. Copak jsem nějaký skot nebo kus hovězího? Myslel jsem to dobře a bylo mi fajn. Během té základní fůze choval jsem se drze, ale bylo to ve mně. Tak promiňte mi svéráznost. Dvakrát už to zopakovat nejde. Prostě dílko hoří než zhasne. A s tváří není kam uhnout. Taková poctivost na stromech neroste. Dobře hosté sesedli se ke konverzaci a já tlumeně začal odpočívat. Zamykejte dveře cítím bledou tvář. A nad sebou svatozář. Prostě to nejde dohromady. Být tam a zase chvíli tady. Zbyla mi možnost? Nacházím se v parném létu vysvětluji atmosféru div se z toho nepo... Nějak mi to tady háže stín. Zorganizoval jsem tým ve své hlavě, ale nikoho venčit nepůjdu. Mám svůj styl. Papírový čepice no tě pic. Škoda, že takových není víc co vlastně nedělaj nic. A zvedne se vítr a odnese tajemství to pozemské né věčné. Můžeme se stát labužníky či jiní povaleči. Jak to někteří do hlavy tlačí a pak se chlubí a mezi zuby fazole. No obzore nade mnou vidíš to co já. Zůstali jsme na křižovatce nebo snad rozchodníku. Jedinná možná cesta je slepá. Tak zní úvaha léta. Ptáte se na adresu? Je na indexu ve složce tajné.
Zatím žádné hodnocení
Líbilo se Ti dílo? Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
Zatím žádné komentáře
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
kaktus | Divadélko pod Temží | Muzika | Čtenáři - krajináři a jiní druhové | Stěžuju si