Byl jednou jeden muž
a skrytá nenávist a smích
a láska taky (možná).
Miloval (aspoň si to myslel),
vlastně si to myslet chtěl.
Pravdou je,
že pokaždé, když
se s milenkou pohroužili hluboko do sebe, tak jeden na druhého dočista zapomněli.
Ten muž potom pod střechou z listoví seděl a plakal,
pod střechou z listoví seděl a plakal.
Až se začal smát.
Hodnocení:5 (celkem: 5, počet hlasujících: 1)
Zobrazeno 14x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Bestie | Ulfhednar | Astrální larva | Atavismy | Byl jednou...