
Kdysi jsem se vyhoupla
na vrchol hrazdy
bez brýlí a panika
v mých očích narostla
do obřích rozměrů.
Dodnes je záhadou,
jak jsem se, nezraněná, octla
dole, na žíněnce.
A jindy zase
pod vodou
mi nečekaně zavoněla louka,
když plicím
docházel kyslík. Zhlédnutí v letní obloze
zabolelo, tak nevím,
zda a komu dlužím
za kousky svého žití
bez vědomí…
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
kvalitní komentář (0)
kvalitní komentář (0)Reakce: Frida
kvalitní komentář (0)Reakce: bon
kvalitní komentář (1)Reakce: Frida
kvalitní komentář (0)Reaguj >>
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!
O očích Matějových a zázracích | Haiku | Znát Noc | Za sklem | Po lesní pěšině.