Stočená do klubka,
ukrytá před světem.
Někdy se stávat
divokým zvířetem.
Jako černá kočka
na vodovodním potrubí,
malé kotě,
co v zasněžených lesích
po nocích
se choulí.
Živit se,
jednou za měsíc,
mršinou,
ve smečkách,
třeba i s vlky,
hodovat v kruhu
nad zdechlinou.
Lízat si,
při tichém kňučení,
krvavé rány,
stvořené člověkem.
A zase se těšit,
že jednou za měsíc,
stanu se zvířetem…
ukrytá před světem.
Někdy se stávat
divokým zvířetem.
Jako černá kočka
na vodovodním potrubí,
malé kotě,
co v zasněžených lesích
po nocích
se choulí.
Živit se,
jednou za měsíc,
mršinou,
ve smečkách,
třeba i s vlky,
hodovat v kruhu
nad zdechlinou.
Lízat si,
při tichém kňučení,
krvavé rány,
stvořené člověkem.
A zase se těšit,
že jednou za měsíc,
stanu se zvířetem…
Hodnocení: 4.5
(celkem: 9, počet hlasujících: 2)
(celkem: 9, počet hlasujících: 2)
Líbilo se Ti dílo? Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
Můj nejlepší příteli | Zbabělost | Štěstí | Soucit a svědomí | Děsivé, tiché Noci