Myšlenek moře šumí mi hlavou,
kam až oko dohlédne.
Pocity v něm plavou,
smutně dojemné.
A já se v nich topím,
marně se snažím
některé zachytit
a poznat tu krásnou chvíli
-chvíli jistoty-
Možná to ani nejde,
nejde pochopit
ale já…
Já nechci se v nich utopit.
Snad naděje,
co mě drží nad hladinou.
Doufaje,
že jednou zhynou
všechny ty věci nejasné.
Tak zvláštně překrásné.
Tento autor je zde nový. Pokud je podle tebe toto dílo závadné, klikni ZDE.
Hodnocení:2 (celkem: 2, počet hlasujících: 1)
Zobrazeno 27x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
"hlavou-plavou, dohlédne-dojemné, nad hladinou-jednou zhynou" - vcelku dobré rýmy.
Ty ostatní už ne (topím-snažím, pochopit-utopit, nejasné-překrásné).
Přechodníky: On doufaje, ona doufajíc, oni doufajíce.
Vír pocitů |