Na návsi řadím stromy do těsných dvojstupů. Beru Tě za slovo a pod obojí a lačně vzhlížím k obloze. Mendelssohn v koutě hraje na Bartholdyho okarínu a my vyrážíme na autobusovou zastávku. Stařičký autobus zastaví podle přání.
Jenže my nenastoupíme.
Ponoříme se do tmavomodrého světa bez iluzí. Rozpustíme se ve věčnosti, omámeni nicotou
v těsném dvojstupu.
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Třeba | Váhy | Alibi | V podkroví | Ráno