Tvůrčí schopnost zastlaná
v minulosti vzpomínkách,
v poštovním balíku zaslaná
ležící v smrtky holínkách
přechází.
Okud nevím pochází.
Uvězněna v žaláři
všem ostatním překáží.
Špatnými slovy řečená
svůj vlastní osud litující
tak jako voda svěcená
tak jako duše zpytující
přechází.
S mým životem zachází
jak chce vůle její.
Má slova v ní tlejí.
V bystřinách rozumu topená
svýma vlastníma rukama
neví, co život znamená.
Co pro sebe pro jiné nemá.
S prýzdnýma rukama rozhází
do světa květy nesnází
sama sebou vězněná
slovy touhy zraněná…
Hořící v plameni svíce
osvětlující můj stůl
chce stále více a více
objevit stříbrný důl,
by ustlala si v něm v peří.
V ozdravný dech prý věří.
Rostoucí mi přes mou hlavu
zmenšuje se v rukou mých.
V mé samotě se ztrácí v davu,
v němž můj pláč a její smích
odráží se od domu stěny.
S ním noří se navždy do mořské pěny.
Hodnocení:4 (celkem: 4, počet hlasujících: 1)
Zobrazeno 14x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Před koncem | Na rozloučenou | Tvůrčí schopnost | Innominatus part III | Jako Dorian Gray