
Tvé písně rozpálené létem
patřily v mládí kytaře
dnes v duši zní violoncello
a moje osamělé tělo
touhou žhne již i na jaře
Tvé oči skryté pod kloboukem
pohřbily lásku minulou
a pohled tvrdý nevzrušený
rozehřeje snad všechny ženy
až venku bude pod nulou -
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.

kvalitní komentář (0)
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!
Říkanka o slečně | ZLEHOUNKA | Horký letní den | Zhradami ročních období | Jarní posezení s měsícem