Tvé písně rozpálené létem

patřily v mládí kytaře

dnes v duši zní violoncello

a moje osamělé tělo

touhou žhne již i na jaře

 

Tvé oči skryté pod kloboukem

pohřbily lásku minulou

a pohled tvrdý nevzrušený

rozehřeje snad všechny ženy

až venku bude pod nulou -