No, tak tohle mi vyrazilo dech, Pavlínko. Bravo, máš můj obdiv, ale docela se divím, že píšeš takovou ponurou poezii. Tvé básně (teda co si pamatuju) byly většinou radostné a plné života. Jenže tohle sedlo jako zadek na hrnec.
Nejvíce se mi líbí:
/tvá křídla
proťala můj dech/
Děkuji Ti, Pavli.
Nevnímáš | Sonet pro mámu | Z nálezů a ztrát | Zamilovaný Golem | Když světy tě míjí