křehký svět okolo nás
skrývá v sobě tolik krás
orosené kalichy lučních kvítků
tenké hlásky lesních skřítků
jak perličky jsou očka ptáčků
křehká elegance motýlích sosáčků
i to naše štěstí maličký
jemný je, jak kuňkání rosničky
spinká právě, naše maličká
je krásná, jak rozvitá růžička
a nevoní o nic míň
neumí ještě v duši dělat stín
je tak křehká, že bojím se ji pohladit
ještě nemůžu jí nic poradit
tak jí aspoň políbím
jemně, jak sosáčkem motýlím
je tak křehká, že bojím se jí i vyprávět
co obnáší tenhle svět
aby mého dechu proud a význam vět
nepocuchal ten křehký květ
sluníčko takové starosti nemá
kde by jí polechtalo místečko si hledá
tak jí aspoň políbím
jemně, jak sosáčkem motýlím
navečer pak, po z mámina prsu mlsání
prsty tvýho táty přejíždí ti po skráni
děkuju ti, holčičko, za každé tvé zažbrblání
jsme tak šťastný, já a moje paní
vidím, už očička se ti klíží
říše snů se už blíží
tak tě ještě políbím
jemně, jak sosáčkem motýlím
vycházím ze dveří, za nimiž dcerka naše usíná
i nám, mámě a tátovi, den pomalu doznívá
na spánek však nemám ani pomyšlení
plaménky touhy tuším i v očích mojí ženy
přistupuju k ní blíž a beru za ramena
i má duše touhou teď už sténá
košilka její překáží nám a tak k zemi padá
a já hladím její horká záda
tvé nahé tělo to mé teď hřeje a laská
tvé krásné tváře v dlaních mých, to je láska
líbání po duši a po těle, sladká i sprostá slova
miluju tě celým svým bytím, pojď, chci tě znova
nemůžem se nabažit našich zadků, prsů a přirození
milujeme se celou noc, až skoro do rozednění
pak šťasten i tebe políbím
jemně, jak sosáčkem motýlím
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Jeřabiny | Zkažený ráno | Zrozená v heřmánku | Královna noci | až uvadne vlčí mák a uzraje obilí