A svět se sešeřil

Autor: Vincignov , 7.3.2026, Básně

  

Když svět se sešeřil a viděl jenom hoře,

když bratr bodal bratra v světle požáru.

Když pouště vstávaly, kde dříve byla moře,

když člověk marně chtěl se napít z poháru. 

Kouř stoupal stále výše ze shořelých lesů,

poslední ptáci zpívali své requiem.

Svědomí naše, plné hrůz a běsů,

křičelo: 'Bez hříchu už dávno nežijem'.

V poslední den, kdy každý viděl jenom nebe,

nebe jak blíží se, hroutí se a padá. 

No tak v ten den já viděl všechno - jenom Tebe

a modré oči, řkouc', že máš mě tak ráda.

A světu vrátila se barva, živá síla,

ptáčkové zpívali zas ódy na život. 

Ty tolik toho dokážeš, ach, moje milá,

jiskru všem vrátil jasný planoucí Tvůj knot.

Zatím žádné hodnocení

Zobrazeno 2x (přihlášenými uživateli)
Líbilo se Ti dílo? Doporuč jej >>

Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.

Komentáře

Zatím žádné komentáře