

Sním svůj sen, já, cestovatel na své nekonečné kruté pouti, kráčející po úzkých, strmých a kamenitých stezičkách života nad prudkou propastí smrti, jež nakonec pohltí vše. Upírám svůj pohled do neznáma, tam, k temnému obzoru budoucnosti, teď již není cesty zpět, minulost byla dána a krok nazpátek může opět otevřít zašlé rány osudu. Stačí jediné zaváhání, jediné škobrtnutí a setkám se s kostlivým soudcem uprostřed temnoty. Noha se mi smýká, kloužu, sjíždím a pak už se jen propadám hlouběji a hlouběji, do černé propasti smrti, z níž není úniku…
Probouzí mne hvízdavý zvuk budíku, sedám si. Byl to jen sen?
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Díky.
kvalitní komentář (0)Reaguj >>
kvalitní komentář (0)Reakce: West
kvalitní komentář (0)Reakce: Gustik5 31.7.2012, 15:32
kvalitní komentář (0)Reaguj >>
Gustik5 31.7.2012, 12:07
Okamžitě se mi vybavil obrázek od mojí ilustrátorky, který mě inspiroval k básni. Až se mi podaří ho získat, ukážu ti ho
kvalitní komentář (0)
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!
Byl | Gnómova čest | Pověst o bezejmenném vojákovi | Poslední střídání | 8. díl- Krev a kámen