...Myslíte si, že je to hloupost?
Tohle byl nejhorší den jejího života. Reparát, který neudělala. Těhotenství, které neplánovala. Otec, který se jí zřekl a matka ponořená v dluzích natolik, že by je splácela ještě ona. Milovala své přátelé, milovala svou svobodu a milovala zem kde žije. Ale nesnášela to podstatné: život.
Přemýšlejte.
Stál na mostě. Věděl že skočí. Nic jiného mu nezbývalo, neviděl smysl dál žít. Snad pro ten ledový vítr co mu fouká do tváře a mrazí ho stejně jako její slova? Snad pro sněhové vločky, které jsou stejně ledové jako její oči?
Vzpomínejte na všechny ty příběhy co znáte.
Milují se. Milují se a dělí je celý svět. Tisíce kilometrů se snaží překlenout denním elektronickým kontaktem. Přesto je tak sám. Přesto jí nedokáže povědět vše co ho trápí, protože by si připadal jako slaboch. Ví, že jí tím raní, ale že časem dokáže znovu žít, pošle ji veškerou svou sílu. Snad na něj nikdy nezapomene…
Nikdo tohle neudělá bez důvodu.
Věděla to. Cítila, že je vlastní rodině na obtíž, že už za ní nechtějí chodit do nemocnice, že vnoučata nechtějí vídat její vrásčitý obličej a že její zubní protéza je jim k smíchu. Věděla, že dcera ji už nechce, o svátky kdy mohla domů, koupat a pomáhat jí s chůzí i jídlem. Věděla že snacha o ní neřekne jediné hezké slovo a syn se jí nezastane. A také věděla, že stačí vypnout přívod kyslíku.
A ten důvod je vrahem.
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Každý sebevrah má svého vraha | Hebi Ichigo (Trnité jahody) | Čekárna | Ta, která vždy přijde | Bezpečný dům I.