
3 010 autorů
Cítím, že se něco stalo. Nevím si rady. Druhý den si připadám opravdu, jako nějaká „stíhačka“. Ptám se sousedů, zjišťuju, kde má rodinu, volám mu do práce. Nikdo nic neví, nebo nechce říct. Vypnutý mobil ve mně vyvolává ty nejhorší představy.
Mrzutě shlížím na kalendář na stole a práce se mi nedaří. Pojedu domů. Auto mám už ze servisu dávno zpátky, tak kašlu na všechny taxíky i taxíkáře světa! Nazlobeně škubnu řadící pákou, auto poskočí dopředu. Jsem smolařka. Prostě na muže nemám štěstí. Brblám si pro sebe a pouštím autorádio. Při prvních slovech známé písně mi slzí oči. Naléhavý zvuk mobilu mi přirazí nohu na brzdový pedál. Odbočím na vedlejší cestu a zastavuju. „Prosím?“ Jen stěží potlačuju hrubý až nepřátelský tón svého hlasu. To chrmlání ehm hm hm ehm ehm dobře znám. No konečně! Kdes byl?! Celou věčnost? Ptám se přísně a slzy mi tečou do pusy. Zase je chvilku ticho a potom ten příval zmatených slov nemůžu zastavit. „Ty můj anděli….miluju tě…jenom tebe, má lásko…všechno je jinak….mám naději….spolu…chci tě, chci s tebou žít….. chceš mě…..máme výročí….je třináctého, vzpomínáš ….jedu ti naproti… kde jsi?“ Dozvídám se ještě, že se vrátil pozdě večer a nechtěl mě rušit. A potom zmateně vysvětluje, jestli jsem četla dopis na rozloučenou? Jestli ano, tak, ať na to zapomenu, že je všechno jinak, dobře to dopadlo a bude fajn. Ujišťuju ho, že jsem žádný dopis nečetla, pošta se hromadí zaprášená na stolku v předsíni. „To je dobře, má lásko! A hned ho vyhoď, jestli ho najdeš. A třeba ani nepřišel!“ Uklidňuje se. To je ale cvok. Blázen. Můj blázínek. Moje životní láska, můj budoucí manžel. Nechápu nic, ani nechci. Na vysvětlování bude mít zbytek života. Hlavně, že se vrátil! Spokojená a uvolněná jedu na smluvené místo. Jede mi naproti ve svém modrém taxíku s černým logem– „Rychle a bezpečně se mnou vždy a kamkoliv“.
Je třináctého listopadu, můj šťastný den. Blaženě se nořím do krásných představ a nevadí mi začínající plískanice deště se sněhem. Míjím první světelnou křižovatku a chystám se odbočit na smluvené místo, když tu náhle pronikavý hvizd sanitky rychlé záchranné služby protne pleskání kapek na kapotu. Najíždím na krajnici a snažím se dohlédnout dopředu, co se děje. Přede mnou se tvoří kolona, světla blikají, lidé vybíhají z aut. Vidím převrácené modré auto a návěs náklaďáku protočený do protisměru.
Stojím a nemůžu se hnout. Tělo neposlouchá a rozum se vytratil. Kolem mě je bolestné ticho. Slyším jenom tlukot vlastního srdce. Nevím, jak jsem došla k tomu místu. Padám na kolena a ve změti zmačkaného plechu sbírám polámané žluté růže.
Tak si tu sedím, hledím do prázdna a vzpomínky naplňují bolavou prázdnotu ve mně. Měla jsem dost času na to, abych přebrala poštu. Jeden dopis, s úhledně nadepsanou adresou, mám schovaný, jako drahocenný poklad, protože tím pokladem skutečně je.
Dopis na rozloučenou. Znám ho zpaměti a některé pasáže si odříkávám za bezesných nocí pořád dokola…… miluju tě, má lásko, můj anděli….jsi pro mě vším a navždy budeš….ten čas, který mi zbývá, chci prožít s myšlenkou na tebe….vím, že ty mě miluješ, možná to ještě nevíš, ale miluješ mě…..nechci, abys trpěla……musíš na mě zapomenout….zapomeň na mě, prosím a buď šťastná …..já odcházím a má naděje odchází se mnou….má lásko …sbohem
Beru kytici růží ze stolu a pečlivě upravuju černou stuhu. Jdu dlouhou alejí a kapky deště na tvářích se mísí se slzami. Je 13.listopadu.
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
kvalitní komentář (0)
kvalitní komentář (0)Reakce: patricie 16.3.2017, 17:31
jo, to vím, že zapracovat, ale jak? něco napsat je docela jednduché, ale dobře to napsat, je opravdové umění, myslím si, že pouhý talent nestačí
kvalitní komentář (0)Reakce: Jenny 
kvalitní komentář (0)Reakce: patricie 20.3.2017, 19:19
k tomu nemám už co říct, snad jenom to, že jsi mě měla a mohla bez obav upozornit na to, že je to výňatek z mé povídky na blogu ( mimochodem mě potěšila tvoje zvědavost
napsala bych něco nového, netušila jsem, že jsem porušila daná pravidla, v tom případě, kdybych náhodou vyhrála, určitě bych výhru nepřijala,
kvalitní komentář (0)Reakce: Jenny
já ji četla na jiném lit.webu.
kvalitní komentář (0)Reakce: patricie 20.3.2017, 19:53
co bylo, bylo, hleď na to, co je teď!
kvalitní komentář (0)Reakce: Jenny
kvalitní komentář (0)Reakce: patricie 20.3.2017, 20:03
kvalitní komentář (0)Reakce: Narcis Půlpán
kvalitní komentář (0)Reakce: patricie 22.3.2017, 03:23
kvalitní komentář (0)Reakce: Jenny
kvalitní komentář (0)Reaguj >>
kvalitní komentář (2)
kvalitní komentář (0)Reakce: patricie 12.3.2017, 23:14
kvalitní komentář (0)Reakce: patricie 12.3.2017, 23:23
kvalitní komentář (0)Reakce: Jenny 

kvalitní komentář (1)Reakce: patricie 13.3.2017, 13:51
to spravím a Waldo mi to ohodnotí, uberu patosu a vyhodím ten nápis, jak radila Ráďa a uvidíme a ještě ten konec nějak...
kvalitní komentář (0)Reakce: patricie 13.3.2017, 16:21
dnes si už dopisy asi nepíšete a nevíte o co přicházíte
můj synek si s tou svou říkají "mili", nevím, proč mě to tak vadí, jo a ty scény z telenovel - právě to kvílení a pláč by bylo z telenovel, asi si neumíš představit ten šok, protože jsi žádný nezažil, člověk v té chvíli dělá prapodivné věci a má podivné reakce, protože to znám, přijde mi to naopak naprosto přirozené, ona ty žluté růže měla ráda a ty, jako muž to sotva dokážeš pochopit a procítit
)
kvalitní komentář (0)Reakce: patricie 13.3.2017, 17:17
kvalitní komentář (0)Reakce: Waldo
kvalitní komentář (0)Reakce: Waldo 
kvalitní komentář (0)Reakce: patricie 14.3.2017, 21:12
poznámka - odpověď na otázku - časová osa.... ptala se druhý den, pak je nový odstavec a začíná... shlížím na kalendář, tak snad vnímavého čtenáře napadne, že uteklo několik dní, týdnů, měsíců
vůbec nečtete pozorně, nebo to prostě nechcete vidět

kvalitní komentář (0)Reakce: patricie 14.3.2017, 21:14
kvalitní komentář (0)Reakce: Jenny
vůbec nečtete pozorně, nebo to prostě nechcete vidět
kvalitní komentář (0)Reakce: patricie 16.3.2017, 17:40
nechci vás do toho nutit, tak byste mě mohli rozebrat v dalším cvičení, já jsem si zkusmo napsala " Do inkoustu", zajímal by mě tvůj názor, jestli dokážu psát bez patosu a přitom se silným citovým nábojem, jenom nevím, kam to mám vložit
kvalitní komentář (0)Reakce: Waldo
kvalitní komentář (0)Reakce: patricie 16.3.2017, 19:50
kvalitní komentář (0)Reaguj >>
, že by byl příspěvek smazán a následně opakovaně vložen.
kvalitní komentář (0)


kvalitní komentář (0)Reakce: Jenny 

kvalitní komentář (0)Reakce: patricie 12.3.2017, 13:26
kvalitní komentář (0)Reaguj >>
kvalitní komentář (0)
kvalitní komentář (0)Reaguj >>
kvalitní komentář (0)
patricie 10.3.2017, 20:12
a mohl i přežít a umřít až po svatbě na tu nemoc
kvalitní komentář (0)
kvalitní komentář (1)Reaguj >>
kvalitní komentář (2)
Věřím, že to vyhraješ! Pa 
kvalitní komentář (0)Reakce: patricie 11.3.2017, 18:40
ale ty bodíky máš ode mě, od srdce
kvalitní komentář (0)Reaguj >>
před tím jsi mi tu psala svoje stesky a chmury nad mým hodnocením tvé nesoutěžní povídky o řepkovém poli
.....už si vzpomínám, proto jsem to smazala, nedávalo to smysl
kvalitní komentář (0)Reakce: Frida 
kvalitní komentář (0)Reakce: patricie 12.3.2017, 05:48
tak zase někdy příště
)
kvalitní komentář (0)Reaguj >>
patricie 9.3.2017, 15:58
kvalitní komentář (0)
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!
PROČ | Samota | Jsem otázkou | KORÁLKY | V máji