Běh životem

  

Cesta byla tak strašně dlouhá. Úmorná, nebezpečná, skličující a přesto jsem se do ní zamiloval. Když jsem usínal pod sadem, jedl jablka a přemýšlel o svém bytí - smál jsem se na celý kraj. Ach, mně bylo tak krásně, neúnavně božsky. Večer jsem hleděl na hvězdy, ve dne na krásu přírody. Vesmír mi připadal nadpřírodní, to co nemohl stvořit nikdo z nás (ani ona). Jediný, kdo měl žezlo, byl čas.
Jednoho pustého dne, kdy nebylo vody, natož jídla, jsem potkal staříka.
Měl stříbřité vlasy rozpuštěné do kolosálních vln a jednoduché šaty. Látka mi byla neznámá. Přišel ke mně, podal mi ruku a řekl: „Miluj květ tak, jako on miluje tebe. Miluj svobodu tak, jako ona tebe. Pomiluj se s vůní, jen ona tě dokáže sepnout“. Načež zmizel a už jsem ho nikdy neviděl. A víte, co je na tom nejhorší?
Zrovna jsem se probral z bezvědomí, které mi způsobila zpráva od doktorů: Máte poslední měsíc života, pane M.

Zatím žádné hodnocení

Zobrazeno 59x (přihlášenými uživateli)
Líbilo se Ti dílo? Doporuč jej >>

Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.

Komentáře

Hass 20.2.2013, 19:40

Trošku mě zaskočilo, co jsi napsala. Přeci je jasné, že když jím tak se u toho nemůžu smát ale když polknu tak mohu emoci vyjádřit. Rozekávat to časem, mi přijde zbytečné. Pustého dne - den co nic nepřinesl a byl chudší než ostatní, viz jablka v sadu Což je z mého pohledu, jasné, že čtenář s toho má jiné dojmy Takže to nehaním Děkuji Ti za komentář

kvalitní komentář (0)

Reaguj >>

Hass 20.2.2013, 19:36

Snažím se tím vyjádřit, pocity, které symbolizují uspokojení, radost a zároveň neobvyklost, zní to staře - to mi je jasné Budu to celé měnit a znova předělávat, což je potřeba Díky za koment

kvalitní komentář (0)

Reakce: Hass 20.2.2013, 21:23

V pořádku Jen jsem se ze začátku lekl co se děje ))



kvalitní komentář (0)Reaguj >>