30.8.2007

Takový byl včerejšek a dnes... Dnes to bolí pořád stejně.


Autor: Irene Forsyte , 8.11.2007, Povídky

  

Všechno jí ho připomínalo. Jeho objetí, jeho krutost. Schoulená u okna tiše vypovídající své pocity laptopu, plakala. Včera se smála. Snažila se ucítit alespoň trošku, malinko, jeho vůni na svých rukou. Vzpomenout si na nekončící polibky za úplňku. Na to, jak jí vzal hlavu do dlaní a pomalu políbil. Bylo to pryč?
Jakoby už nežila celé roky. Pár hodin.
Vevnitř křičela jako zraněná lvice, krvácející před zraky lva. Díval se. Byl tolik lhostejný a ona trpěla. A nakonec odkráčel. Nejdříve houpavým krokem, potom zrychlil. Zmizel a nechal ji tam umřít.
Proklínala vše. Tak dokonalé, pravé, ryzí... oáza sounáležitosti byl najednou okolní svět. Tak moc se chtěla cítit milována. Patřit mu, zase. Znovu. Opět.
To je tak, když Tě láska pomalu zadusí. Když nikdo není ochoten pochopit Tvůj pohled, když pozoruješ lidi okolo a oni Tě nevidí, když toužíš milovat a nemůžeš.
Jsou tak zlomyslní, smějí se. Zdraví Tě – Ví to. Je jedno na kterém kontinentu, kdy, jestli v patnácti nebo čtyřiceti. Vždycky to bolí stejně. Je to jako nejspolehlivější sebevražedná zbraň, když to poznáš. A to poznáš, to pozná každý. Pomalu a krutě to probodává Tvoje vášnivě tlučící srdce, až tlouct přestane. A jak se tomu vlastně říká?
To je tak, když jeden miluje víc.

Zobrazeno 9x (přihlášenými uživateli)
Líbilo se Ti dílo? Doporuč jej >>

Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.

Komentáře

Irene Forsyte 23.11.2007, 13:25

No já spíš myslím,že mnohem horší je prožít s tím, koho miluješ krásné chvilky a potom zjistit, že tvoje city jsou mnohem mnohem silnější... Děkuju za pochvalu u všech povídek!

kvalitní komentář (0)

Reaguj >>

Hesiona 23.11.2007, 11:08

A ještě horší je, když jeden miluje k zbláznění, a druhý o tom ani neví... a vědět nemůže :o(
Zbydou jen sny, které bolí o to víc...

kvalitní komentář (0)

Reaguj >>