Já mívám někdy pocit že už jsem všechno řek
když bdím nad prázdným papírem tak popadá mě vztek
též mívám někdy pocit že už tu všechno bylo
a ono to přece jenom nic nezměnilo
Píseň zněla jak plech tak proč se tajil dech
bojím se toho znění až dojde k vyčištění
my vyzpívali všechno co se v nás nakupilo
no a ono to přece jenom nic nezměnilo
Obušky ani děly oni nás nezničili
zničili nás tím že nám to dovolili
ta myšlenka se dere tak urputně na mysl
ač nevzali nám pravdu tak ukradli nám smysl
Však někde vprostřed hlíny dobře ukryto sémě
až zalejí ho svinstvem pak uzří povrch země
a vytvoří se něco co jim zase krev zpění
a bude si to myslet že tady něco změní
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
O řece | Matův pláč | Žárovka | Vprostřed hlíny | Normální písnička