Troje roční období

  

Podzimu Arthur Rimbaud stihl dát sbohem, ale zimu už nikdy nepřivítal. Dílo tohoto geniálního prokletého básníka můžeme rozdělit do tří období: tvorbu nejranější z roku 1870 - jaro, díla napsaná v roce 1871, kdy začíná chápat, že svět nezmění, ale přeci jen mu zbývá ještě maličký kus naděje - léto a prozaická díla - podzim. A právě podzim se pro něho stal osudovým.
A obávám se zimy1)… Božský rošťák2) postupem času zjistil, že svět svými sice geniálními, leč tehdejší společností nepochopenými verši nezmění. Jak přicházel podzim a listí na stromech se pestrobarevně zbarvovalo, tak i Rimbaud pomalu měnil svoji tvorbu. Tolik milovanou poezii vystřídala próza. Zajídala se mu snad? Možná chtěl jen zkusit něco jiného, něco originálního, jedinečného a báječného, možná už mu krátké řádky veršů nestačily k vyjádření jeho myšlenek a pocitů. I když zde bychom měli uvážit, že pro své myšlenky mohl využít více než jen řádky. Rimbaud byl totiž skutečným mistrem v psaní mezi řádky, a proto jeho dílo bylo tehdy převážnou částí společnosti nepochopeno. Můžeme se domnívat, že nebyly s to najít onen skrytý význam, pravý smysl jeho veršů.
Co se mu tehdy honilo hlavou, můžeme jen stěží vědět, ale nejspíše to bylo hlavně zklamání z okolního světa. Vždyť také ve své podzimní tvorbě dokončuje Sezónu v pekle. Dílo, jež zachycuje jeho vztah s Paulem Verlainem, jeho tužby, sny, (des)iluze. Listí pomalu opadá, tráva žloutne a usychá, stačí, aby zavál mírný vítr, a pod stromy se objevují polámané větévky. Ano, a k tomuto bychom mohli přirovnat Rimbauda v onom období. Jeho spisovatelský život pozvolna uvadá, věčné se stává pomíjivým a pomíjivé věčným. Stíhá vydat v Belgii Sezónu v pekle, avšak pak už je jen pouhopouhé temno. Jeho dopisy a zbylou tvorbu navždy pohltí pekelné plameny.
A tehdy měla nastat zima, ale ta už nepřišla. Rimbaudovy chodníky zasypal sníh, ale jeho stopy v něm nikdy nenalezneme. Náhle se nám ztrácí z obzoru. Vyklidil své pole působnosti jiným. Byl snad opravdu tak znechucen společností, nebo mu scházela inspirace? Mohli bychom se snad domnívat, že snil o lepším životě. (Ne)splnil své poslání něco změnit…
To, co nám zanechal Rimbaud z posledního období své tvorby, je plné otázek. Otázek pro nás. Je tedy už jen na nás, zda-li se dokážeme nad slovy tohoto Básníka dostatečně zamyslet a pochopit, co nám chtěl sdělit.

1)Čivrný, Lumír: Arthur Rimbaud – Já je někdo jiný, str.115, Mladá Fronta, druhé vydání
2)Šalda, F.X.: Jean Arthur Rimbaud

Zatím žádné hodnocení

Zobrazeno 8x (přihlášenými uživateli)
Líbilo se Ti dílo? Doporuč jej >>

Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.

Komentáře

Zatím žádné komentáře