Noc vysvlékla nás donaha
Tmou provinilá odvaha
touhu neutají
Slepí ústa ochutnají
nenasytnou pílí,
i když brzdy kvílí
sešlápnuté mysli nadoraz
A k uším se nese vzkaz
Prosba, dechu zoufalého,
k pádu, do nitra hlubokého
Do očí, které můj obraz nosí,
milenky tajné, co jsi
A věz, až se probudíš,
v mých očích sebe uvidíš
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
léky žívota | vzpomínka | donkichot | rozum vola k rozumu | pár kousků z módy