
Noc vysvlékla nás donaha
Tmou provinilá odvaha
touhu neutají
Slepí ústa ochutnají
nenasytnou pílí,
i když brzdy kvílí
sešlápnuté mysli nadoraz
A k uším se nese vzkaz
Prosba, dechu zoufalého,
k pádu, do nitra hlubokého
Do očí, které můj obraz nosí,
milenky tajné, co jsi
A věz, až se probudíš,
v mých očích sebe uvidíš
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!
Lež | zabíjíš mě, miláčku | po Tobě toužím | muž bezcita | Čas