Její květ volá po sblížení
Natahuje dlouhé ruce vůní
A odmítavá na nikoho není
Napít dá všem ve svém lůni
Nádherou sahá až za nebesa
Tam, kde tajný se autor kochá
Lidské srdce z toho plesá
Jak klade barvy a nebo sochá
Utrhnu ti také z této krásy
Ať tě zkrášlí, tvoje vlasy
I když celá nádherná jsi
Tou vůní snad dojdem spásy
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
sny na háčku | třicátiny | ztracenci v čase | křik | pozdní lítost