
Babice s košem zlatých ryb
dnes ráno stála na mém prahu
vědomí. Čas zas nabyl váhu.
A do dna hrdla zapíchlý
mi zůstal příkrý pohled let.
Jím. Bude tma. Co nevidět.
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.

kvalitní komentář (0)
) to už zas musím nechat vám.
kvalitní komentář (0)Reaguj >>
florian 6.10.2014, 16:53
kvalitní komentář (0)
vím, že tohle jsem měl kometovat už dávno.
kvalitní komentář (0)
kvalitní komentář (0)Reaguj >>
kvalitní komentář (0)
kvalitní komentář (0)Reaguj >>
kvalitní komentář (0)
kvalitní komentář (0)Reaguj >>
kvalitní komentář (0)
kvalitní komentář (0)
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!
mý tělo je můj bůh | Parametry | Kdo střeží odraz sebe sám | dřevem a kovem | rohová perspektiva