Rozsáhlá oblast jihočeského pohraničí spadá do oblasti bývalých Sudet. Toto území stále nese známky pohnuté historie.
Pozůstatky staré kájovské cesty lze dodnes nalézt po okraji Českého Krumlova. V rozpětí přibližně jednoho kilometru vidíme několik kapliček a Božích muk. Bývaly zanedbané nebo přímo v havarijním stavu. Tyto stavbičky často „nikomu" nepatří a to jak ve smyslu vlastnickém, tak duchovním. To právě je příčinou postupného úpadku drobných sakrálních staveb v krajině.
Poutní kostel Kájov, který býval cílem procesí, založil podle legendy neznámý poustevník. Zhotovil dřevěný kostelík, kam přicházelo mnoho poutníků vykonat pokání. Tato tradice podle dostupných písemností započala již v desátém století. Dnes je po několika dostavbách Farní a poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie klenotem církevním, ale i architektonickým, vzdáleným od Českého Krumlova šest kilometrů.
Na pouti se vycházelo z Linecké ulice přes Horskou k Zámecké zahradě. Tady, na kraji úvozové cesty, se do vrchu tyčí zděná výklenková kaple. Dlážděným hlubokým příkopem chodívala procesí a jezdívaly vozy formanů. Postupem let „nepotřebný“ úvoz pomalu splynul s okolím. Fragment v délce několika desítek metrů donedávna zasypávali zahrádkáři z blízké kolonie odpadem. Po jeho pravé straně se zachovaly dvě zděné kapličky a neobvyklé seskupení tří Božích muk. Třetí výklenková kaplička je poopravena, ze čtvrté zbyla zbořenina.
Třicet let sousedíme s pozemky, kudy tahle téměř zapomenutá stará kájovská cesta vede. Zjistila jsem, že stavby patří jistému nadačnímu fondu z Prahy, a kontaktovala jej. S jeho svolením o toto místo pečujeme. Spolu se správcem Křížového vrchu, stavbou lineárně i duchovně „spojenou“ se starou kájovskou cestou, jsme zbudovali u morového sloupu lavičku se stručným popisem tamější historie. Upravili jsme terén, obnovili mezi kapličkami pěšinu, která se dlouho vůbec neužívala, zasadili kolem lípy a vytvořili odpočinkovou zónu.
Těší nás, že tam, kde za minulého režimu zemědělci vyváželi koňský hnůj, je nyní duchovní i rekreační místo dobře dostupné všem. Na procházkách se tu zastavují rodiny s dětmi, pejskaři, senioři, turisté z blízké zámecké zahrady, ale i lidé, které občas vídám stát bez hnutí s rozpřaženými pažemi nebo jakéhosi mladíka provozujícího mezi sloupy zvláštní tanec… podstatné je znovuobnovení života na staré kájovské cestě.
Že se jedná o zajímavou oblast s bohatou historií je možné shlédnout na připnutých fotografiích.
foto zde: https://www.rajce.net/a16440858#IMG_2019
zdroj: Poutní místa českobudějovické diecéze, autor Jiří Černý
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
V kině | Letní úplněk | S podzimem.. | Silvestrovská noc | Babí léto