Den kdy píšu tuto slohovou práci je další v pořadí, kdy se opět zamýšlím nad dosud a nikdy nevyjasněnou budoucností. Je to právě ona, které se snažíme přijít na kloub už několik staletí. Jasnovidci, vědmy, věštící koule či záhadné karty, které nám mohou a nemusí prozradit zda zakopneme o patník na ulici, nebo uděláme maturitu se nám budoucí tajemství snaží i přes to, že je to zřejmě nemožné odhalit. Budoucnost je však záhadná. Není člověk, který by nepřemýšlel nad tím, co ho v životě potká, zda bude mít velký barák, skvělou rodinu, práci, která by ho bavila, nebo právě naopak skončí rozvedený u rodičů a k tomu všemu zadlužený až po uši. Říkáte si, ale tohle se mi nemůže nikdy stát, to přeci není možné! Ale popravdě, co dnes není možné? Vždyť dnes je už každý druhý pár rozvedený. Mnoho lidí na ulici. Malá zaměstnanost. Podmínky pro vytvoření krásného budoucna tady sice jsou, ale kdo vám zaručí, že když vystudujete, tak budete pracovat? Nikdo. Ale dost těch pesimistických otázek a faktů. Protože, když už se tedy rozhodneme přemýšlet o naší budoucnosti, měli by jsme být optimisty a udělat si krásné vize, které jsou reálné a kterých můžeme dosáhnout.
Tak tedy, pokusím se teď vyjádřit to, co bych si pod pojmem budoucnost představila, jestliže bych se jí pokusila nějakým způsobem zformulovat v mojí mysli. Jsem mladá, mám hezky našlápnuto do života. Moje vyhlídky do dalších let jsou zcela jednoznačné. Studium je to správné slovo. Slovo které je lehké napsat, vyslovit, ale těžké dosáhnout jeho naplnění. Zabere mi to mnoho času, úsilí, ale jestli se to povede, budu ráda, že jsem si splnila to, co jsem chtěla. Také bych se věnovala německému jazyku, dokonce jsem si představovala, že zapomenu na svůj rodný jazyk a už navždy budu mluvit, psát a žít s němčinou. Ano byla to jen taková legrační představa. Ale proč ne, že ? Tak dejme tomu tedy už nějakou normální podobu. Důležitým bodem v mé budoucnosti by měli být lidé, protože jsem člověk, který nemůže žít sám, je tedy pravděpodobné, že má práce by měla být spojená s lidmi. A co se lidí týče, je tady také rodina, která by měla být šťastná, zdravá a měla by spolu trávit dost volného času, aby jsi každý člen uvědomoval, že tady pro sebe navzájem jsme a vždy budeme. Přátelé v mé budoucnosti tvoří velkou kapitolu, stejně tak i cestování, smysl a chuť do života, můj vzhled, to co každým dnem sním a jak se budu bavit, to jestli mám pořád za čím jít, jít dál a chtít něčeho dosáhnout. To je podstatné. Ale teď je důležité, že mám své cíle, které v té svojí vysněné budoucnosti vidím splněné.
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Bájná osoba | Nebylo úniku | Příběh Magie | Holt | Sluneční den