
3 019 autorů

seděl jsem na židly a popíjel whisku.napsal jsem báseň.asi špatnou...ale co
Vždy když okenice pokropí světlo hvězd z kasemat tón jemný rozruší noční klid. Ten tón zavře ti víčka a ty usneš, v komnatách však není svatý klid.
Jako slunce rozpustile večer čmárat po mracích
Tajemná Krásko! V duhové fontáně tryskající Lásky Ti chci zahnat ze srdíčka smutek a z víček setřít tíhu a z krvácejícího srdce Ti dávat sílu, dokud ještě není ztracen den. Věřím, že Tě dovedu na jeho břehy. Nemůžu bez Tebe žít...