Pojď sem, chlapče můj,
pofoukám tě na čelo,
a zlehka pohladím tvůj zlatý vlas.
Pojď sem, chlapče můj,
venku se setmělo,
to mlha se stahuje okolo nás.
Pojď, ať tě obejmu,
ať se tě nabažím,
vždyť ještě chviličku můžem si hrát.
pojď, ať tě obejmu,
já slzy zadržím,
ještě se můžeme společně smát.
Oni tě odvedou,
však teď na to nemysli,
v tvých modrých očích nesmí být žal.
Oni tě odvedou,
však ještě sny nezkysly,
chci vidět na věky, jak jsi se smál.
Pojď sem, synku můj,
políbím tě na víčka,
ruce mé ještě jednou, ať tě obejmou.
Pojď sem, synku můj,
zbývá jen chvilička,
než mi tě stíny navěky odejmou.
Ach chlapče, chlapče můj,
máma tě miluje,
pojď ať ještě chvíli můžeme si hrát.
Ach chlapče, chlapče můj,
máma tak lituje,
že jenom do smrti slyším tě se smát.
Zatím žádné hodnocení
Zobrazeno 8x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
...obcas to jsou slova, televizni zabery, pisne a BASNE..ktere v nas vyvolaji strach a bolest..a snazime se nasledne pred nimi uniknout..V takovych chvilich mam potrebu podekovat zivotu a osudu, ze i dnes mohu pevne pritisknout na svoji hrud me deti, hladit je po vlaskach, smat se s nima...obycejne zit a radovat se z okamziku, tak vsednich, ktere jsou v podstate Zazraky...
Skoda, ze si to obcas neuvedomime a pokladame za veci vsedni a automaticke, to, co tu "zitra" byt uz nemusi...
Velmi pekna basnicka...zajimalo by mne, zda to napsala zena, ktera Osvetim prozila nebo zna tento hluboky cit z rodinneho "denicku"..slova a rymy jsou tak hluboke...
Milenka (Zabiják) | Převýchova (Osvětim) | Hadrová panenka (Osvětim) | Louka | Cyklon B (Osvětim)