Zvědavé ruce divoženek

metaforám


Autor: ziriant , 29.1.2012, Básně

  

Setkáme se na pěšince mých vlasů
tam kde se podzim klikatí
když listy spánkem změdnatí
rozestelou si na zemi

Naleznout svoje zázemí
dnes večer – přijď

temným koutům úsměv vbělit
promnout čelo, soumrak zcelit
aby příliš nekrvácel
na cáry jej zítra strhám
aby ses mi zase vracel
ráda kradu šero mlhám
vlhkost dešti, hebkost srsti
a minulosti staré časy
Nechávám ti mezi prsty
protéct svůj život, svoje vlasy

Přijď dnešní večer
přítmí čeká
a intimita nevytěká
do cizích sfér, jen do dvou dlaní
pár stínů mezi závěsy
vyhlíží téměř do svítání
noční můry, už neděsí

V žilách se víno rozpíjí
a nebe plné fuchsií
je jako šíje láskou rtěnek
zvědavé ruce divoženek
mohly by v tobě osaměle
naleznout svého učitele

Odveď mě s sebou do propasti
Krysaři, Múzo, Příteli
za nehty bílo, rýhy na zdi

Navzájem jsme se popřeli

Upozornění: Dílo nepodstoupilo jazykovou korekturu.

Zobrazeno 43x (přihlášenými uživateli)

Hodnocení: 5
(celkem: 10, počet hlasujících: 2)