Odjíždím, nevidím, neslyším,
a co srdce mé bolí nejvíce - necítím.
Nemám už více sil,
přesto bych se znovu do boje postavil,
a sebe snad, sebe bych porazil.
Protože už není nikoho,
koho bych miloval,
nechal jsem v trní,
vše co jsem zbožňoval.
Nyní jsem sám, znovu sám
a opět samoten,
nechám se znovu vést,
nic víc než osudem.
Však můj bol už nic neznamená,
v srdci mém rána zacelená.
Ran bylo hodně, nebyla poslední,
křížová pro mě je, ta cesta za štěstím.
Tento autor je zde nový. Pokud je podle tebe toto dílo závadné, klikni ZDE.
Hodnocení:2.25 (celkem: 9, počet hlasujících: 4)
Zobrazeno 9x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Ztracená cesta | Něžný den |