Odjíždím, nevidím, neslyším,
a co srdce mé bolí nejvíce - necítím.
Nemám už více sil,
přesto bych se znovu do boje postavil,
a sebe snad, sebe bych porazil.
Protože už není nikoho,
koho bych miloval,
nechal jsem v trní,
vše co jsem zbožňoval.
Nyní jsem sám, znovu sám
a opět samoten,
nechám se znovu vést,
nic víc než osudem.
Však můj bol už nic neznamená,
v srdci mém rána zacelená.
Ran bylo hodně, nebyla poslední,
křížová pro mě je, ta cesta za štěstím.