Promoklé boty, zimou se třesoucí, v útrpném plášti své nicoty schoulený. Jak prsty milenců vpletený do vášně, cti, touhy, samoty. Opilý nocí tu klesám sám do trávy, mokré a studené. Kapkami rosy se vsakuji do země. Usínám do ticha, vzdor řevu měsíce. Jen utíkej dál zlá noční ulice.
Tento autor je zde nový. Pokud je podle tebe toto dílo závadné, klikni ZDE.
Hodnocení:3.83 (celkem: 23, počet hlasujících: 6)
Zobrazeno 7x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Hezká, inspirativní momentka... jediné co vím, nechtěla bych bych být v tvé kůži moc dlouho Po druhém a třetím přečtení jsem přišla na to, že se mi to zpracování líbí!
zlá | Vlahý deštík | RÁČEK |