Osiřelá žížala
u chodníku na trávě
vykukuje
Kapou na ni kapky
osvěžena deštěm
se sune
S ostatními žížalami
migruje
napříč cestou
A přirozený výběr
nahání na žížaly
chodce
Vidí kolem sebe
tu hrůzu
rozsápaných těl
Z mrtvolného pachu
mrazí ji
v růžových kroužcích
Místy jí dochází,
že druhý konec je příliš
daleko
Avšak sune se dál,
protože obrátit se
znamená hrob
Štěstí jí přeje
zbývají jen poslední
centimetry
Libuje si
sune se do cíle
nového světa
Nebýt toho cyklisty
byla by si žila
v plevelu i blínu
Ale její tělo
nespatří již nikdy
chodník trávu hlínu...
I naše krátké životy
představují
pokropený chodník
Plazíme se blátem
a vyhlížíme
vzdálený břeh
Chodci se nám pletou
do cesty, do lásek,
do smrti i do života
A jenom někteří
zahrabou se do hlíny
té protější strany.
---
Ostatní skončí
rozplácnutí na betonu
a smyje je déšť.
V.R. 9.1.2005
u chodníku na trávě
vykukuje
Kapou na ni kapky
osvěžena deštěm
se sune
S ostatními žížalami
migruje
napříč cestou
A přirozený výběr
nahání na žížaly
chodce
Vidí kolem sebe
tu hrůzu
rozsápaných těl
Z mrtvolného pachu
mrazí ji
v růžových kroužcích
Místy jí dochází,
že druhý konec je příliš
daleko
Avšak sune se dál,
protože obrátit se
znamená hrob
Štěstí jí přeje
zbývají jen poslední
centimetry
Libuje si
sune se do cíle
nového světa
Nebýt toho cyklisty
byla by si žila
v plevelu i blínu
Ale její tělo
nespatří již nikdy
chodník trávu hlínu...
I naše krátké životy
představují
pokropený chodník
Plazíme se blátem
a vyhlížíme
vzdálený břeh
Chodci se nám pletou
do cesty, do lásek,
do smrti i do života
A jenom někteří
zahrabou se do hlíny
té protější strany.
---
Ostatní skončí
rozplácnutí na betonu
a smyje je déšť.
V.R. 9.1.2005
Hodnocení: 3.75
(celkem: 15, počet hlasujících: 4)
(celkem: 15, počet hlasujících: 4)
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
Místy jí dochází,
že druhý konec je příliš
daleko
Nádhera!!
Mně se velmi líbila! To jak to z prvotní ironie sešlo k morálnímu poučení, ten vtipný začátek, který se změnil ve smutný konec... jako život, opravdový život totiž není jen legrace nebo smutek, je barevný, pestrý. A proto téhle básni tolik věřím.
kvalitní komentář (0)
že druhý konec je příliš
daleko
Nádhera!!
Mně se velmi líbila! To jak to z prvotní ironie sešlo k morálnímu poučení, ten vtipný začátek, který se změnil ve smutný konec... jako život, opravdový život totiž není jen legrace nebo smutek, je barevný, pestrý. A proto téhle básni tolik věřím.
kvalitní komentář (0)
Já naopak zde jistý druh humoru shledávám naprosto zřetělně.Možná mne trochu zamrzelo, že Ti nevydržel až do konce básně, ale život sám už takový bývá.Krásná idea a rozhodně zajímavé zpracování.
kvalitní komentář (0)
kvalitní komentář (0)Martina23.1.2005, 13:34
S Davidem bych asi nedokázala polemizovat, a ani diskutovat o jeho pohledu, tak se alespoň svěřím s tím mým.
Forma mi připomněla básničku (nebo možná jen téma, teď vážně netuším) od jedné dívky, která se narozdíl od tebe vystřihla vážnému pojetí, dodala tomu rytmus říkanky a ... nechci napsat, že jedno bylo horší než druhé a jak to má skutečně být, ale jen to, že se mi to připomnělo ...
Docela jsem se podivila na sdružování jen tří veršů. Hledala jsem rýmy a nenašla (jsou?). Ona forma mi vnutila to, abych četla dýchavičně (tři verše - pomlka - tři verše); chybí mi melodika.
Mně by se tohle téma a celkové zpracování líbio spíše v prozaickém textu, neříkám, že by se dílo muselo nutně vzdát lyriky - naopak, je to klad, který se dá vložit i do povídky.
Trošku mi chybí nadhled a ironie. Protože na žížaly a obzvlášť dešťovky šlapeme pořád. Cestou domů z práce, když jdeme na procházku.
"I naše krátké životy
představují
pokropený chodník
Plazíme se blátem
a vyhlížíme
vzdálený břeh ..."
V této části mi silně zavání moralismus. Nevadí mi tolik, ale libuji si víc, když je implicitně vložený, když je mi vnucen pohled - zobrazení tématu i v jiné rovině, ale ne polopaticky.
Mám ráda tajemství.
Celkově dílo vyznívá dobře, nehledě na formu, výhrady jsou, ale co člověk, to názor.
kvalitní komentář (0)
Forma mi připomněla básničku (nebo možná jen téma, teď vážně netuším) od jedné dívky, která se narozdíl od tebe vystřihla vážnému pojetí, dodala tomu rytmus říkanky a ... nechci napsat, že jedno bylo horší než druhé a jak to má skutečně být, ale jen to, že se mi to připomnělo ...
Docela jsem se podivila na sdružování jen tří veršů. Hledala jsem rýmy a nenašla (jsou?). Ona forma mi vnutila to, abych četla dýchavičně (tři verše - pomlka - tři verše); chybí mi melodika.
Mně by se tohle téma a celkové zpracování líbio spíše v prozaickém textu, neříkám, že by se dílo muselo nutně vzdát lyriky - naopak, je to klad, který se dá vložit i do povídky.
Trošku mi chybí nadhled a ironie. Protože na žížaly a obzvlášť dešťovky šlapeme pořád. Cestou domů z práce, když jdeme na procházku.
"I naše krátké životy
představují
pokropený chodník
Plazíme se blátem
a vyhlížíme
vzdálený břeh ..."
V této části mi silně zavání moralismus. Nevadí mi tolik, ale libuji si víc, když je implicitně vložený, když je mi vnucen pohled - zobrazení tématu i v jiné rovině, ale ne polopaticky.
Mám ráda tajemství.
Celkově dílo vyznívá dobře, nehledě na formu, výhrady jsou, ale co člověk, to názor.
kvalitní komentář (0)David Havlíček (Mon-gi)23.1.2005, 11:30
velmi líbila. Ale ne pro svou dokonalou básnickou formu, u které dokážu přimhouřit oko, ale pro svůj obsah. Myslím, že takovéhle přirovnání ještě nikdo jiný nevymyslel a rozhodně tomu nedokázal dát ten krásný nádech poetičnosti.
kvalitní komentář (0)
kvalitní komentář (0)
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
Lenochod plný ambicí | Pierotova zpověď | KAŽDODENNÍ CESTA ZE ŠKOLY | Stylistická cvičení II. | ŽÍŽALA