Matko,
když by bolest měla křídla, nechala bych vzlétnout hejna vran.
Temnota vznesla by se k nebi a já v Tobě zůstala bych nahá stát.
Z kůže své nechala bych vzejít život, z květů hvězd spletla bych svůj plášť.
Ovinula bych jím Tebe a plakala bych ve Tvém objetí.
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Zemi |