Matko,

 

 

když by bolest měla křídla, nechala bych vzlétnout hejna vran.

 

 

Temnota vznesla by se k nebi a já v Tobě zůstala bych nahá stát.

 

 

Z kůže své nechala bych vzejít život, z květů hvězd spletla bych svůj plášť.

 

 

Ovinula bych jím Tebe a plakala bych ve Tvém objetí.